Knihy
Na tohle téma už jsem psala dost. Minimálně ve škole to byly asi tři slohové práce, se kterými jsem byla výjimečně spokojená, ale teď nechci psát o škole, myslím, že o ní nikdy psát nebudu. Jestli se o to budu pokoušet, tak mi zavažte ruce a nepouštějte mě k bloggeru.
Knihy jsou pro mě něco, co mi dává naprostou svobodu a volnost, co se představivosti týče a to je to, co na tom absolutně miluji. Nejraději mám, když si zapálím vanilkové svíčky, vlezu do postele a zabalím se do dek, usrkávám horký čaj a čtu si u toho svou oblíbenou knihu. Mám svůj klid a nikdo mě neruší. Unikám do jiných světů a svoje problémy nechávám tady. Knihy nám dávají nové a lepší světy a právě proto je čteme. A moje all the time favorites?
Ano, v mých článcích se Harryho prostě a jednoduše nezbavíte. Omlouvám se, ale je to tak. Už jsem psala, že Harry je má srdcovka a tak to je a nejen ve filmech, ale i v knihách. Chtěla bych vlastnit všechna vydání, co jsou, protože mi přijde, že dělají pořád lepší a lepší obálky, ale miluji i ty staré, které mám doma. Opět myslím, že Harryho dobrodružství a Bradavickou školu čar a kouzel nemusím nijak sáhodlouze představovat.
- Percy Jackson, Bohové Olympu
Myslím, že lidi, co viděli jen filmy a nečetli knížky si teď budou ťukat na čelo. Ano, filmová adaptace se vůbec nepovedla a věci, které má společné s knihou bych mohla spočítat na jedné ruce. Kdyby nebylo Logana Lermana, pro kterého mám slabost, tak bych filmy asi ani neviděla. Baví vás řecká mytologie? Všechny bájné nestvůry a olympští bohové? Bod pro vás, protože o to lépe se vám knihy budou číst. Percy je dvanáctiletý polobůh. Napůl člověk napůl bůh, to však netuší a tak žije vcelku obyčejný život. Až na dyslexii, poruchu pozornosti, které jsou pro polobohy typické. Vše je v pořádku dokud se Percyho učitelka nepromění na stvůru, která se ho pokusí zabít. Vždy jsem tvrdila, že matikářky jsou mrchy. A tak odstartuje dobrodružství, které Percymu jednou pro vždy změní život. Knih je celkem pět a poté nasleduje spin - off, kde jsou navíc zahrnuti i římští bohové. Nemusíte se však bát, že byste se v tom zamotali, vše snadno pochopíte. Spin - off bude také pětidílný. Zatím jsou vydané čtyři knihy a do češtiny přeložené jen tři. Na House of Hades už netrpělivě čekám a nesnáším Ricka za konec Mark of Athena.
Neboli hvězdy nám nepřály od Johna Greena. Neznám člověka, který by u této knihy nebrečel. Možná si myslíte, že víte jak to celé skončí, ale nevíte. Hazel Grace je šestnáctiletá dívka, která trpí rakovinou plic. Její nádor se téměř nešíří díky lékům, které denně polyká. Tím to ale nekončí, Hazel musí být neustále připojená na kanylu s kyslíkem, protože její plíce na to samy nestačí. Navíc na popud její matky musí chodit do podpůrné skupiny, kde jim každý týden Patrick vypráví, jeho dojemný příběh, jak sice přišel o koule, ale žije dál. V podpůrné skupine se však jednou objeví Augustus, kluk, který na Hazel po celou dobu zírá. Po skončení podpůrné skupiny se začíná rodit jejich přátelství a později i láska, přestože je Hazel časovaná bomba. Jestli si myslíte, že je to depresivní knížka jen o smrti, tak vás zklamu. Knížka je psaná s velkou dávkou ironie a vtipu. V jednu chvíli se smějete a v té druhé brečíte jako malé dítě.
Už jsme zase u toho, že filmová adaptace nemá s filmem nic moc společného, i když to v tomto případě není tak hrozné jako u Percyho. Upřímně, štvou mě lidi, co viděli City of bones a teď jsou hrozní fanoušci. A proč prosím vás? Kvůli dokonalému Jamiemu nebo snad Lily? Kdybych nečetla knihy, tak bych film brala jako další obyčejný milostný trojúhelník s trochou nadpřirozena. Bohudík, takové knihy nejsou. Mám knížky doma asi čtyři roky a kohokoliv jsem se zeptala, tak nikdy nevěděl o co jde. A po filmu se všichni chovali jako kdyby objevili Ameriku. Knihy mám doma tři. Ano, vím, že jich je šest, ale ty zatím nejsou přeloženy do češtiny. Všechny jsem četla několikrát a Město ze skla končí, tak, že mě ani nenapadlo, že by mohlo být pokračování (i když jsem si to přála). Zjistila jsem to až někdy v létě. Taky mortal instruments má spin - off, ale ani ten se zatím českého překladu nedočkal. A o co vlastně jde? Clary je obyčejná patnáctiletá newyorčanka. Jednou se vydá se svým kamarádem Simonem do Pandemonia, - nočního klubu - kde se stane svědkem vraždy, kterou spáchají tři poněkud podivní teenageři s různými tetováními a zvláštními zbraněmi. Asi těžko může Clary zavolat policii, když tělo zmizelo a na místě činu není ani kapka krve, která by to dokazovala. Jak je možné, že to viděla a nikdo jiný ne? To zajímá i Lovce stínů. Už se nemůžu dočkat, až budou knihy i v češtině a já si je konečně přečtu.
Tohle nejsou všechny mé oblíbené knihy, mám v plánu ještě jeden článek na tohle téma, protože nechci aby tenhle byl moc dlouhý. Četli jste nějaké z těchto knih? Líbily se vám? A jaké jsou vaše oblíbené knihy? Určitě napište do komentářů. Protože věčně nemám, co číst.
Žádné komentáře:
Okomentovat